To je problém různých amatérů entuziastů, kteří se předhání kdo bude mít o stupeň nižší teplotu. A kdyby tohle ignorovali, zjistili by že zbytečně utratili tisíce za chlazení a hlavně by přišli o téma které by mohli řešit a dohadovat se.

Však kdo řeší teploty čipů třeba v TV, v lednici, v mikrovlnce, v pračce, v autech, v pracovních strojích? Jen u PCčka to mají pořád lidi tendenci řešit a hledat problémy které ve skutečnosti neexistují.


Teploty jsou irelevantní dokud se drží ve specifikacích. Já třeba na CPU nenamáhám ventilátory dokud nedojde na 70 stupňů, teprve pak pomalinku zvedám z ­"idle­" stavu otáčky nahoru, takže z nějakých 500 jdu třeba na 600­-650rpm při encodingu videa. Víc na přetaktovanou 8700k není potřeba :­)

Stejně tak SSDčka, Například jedno z mých SSD, Intel, při delším zápisu dosáhne na 72 stupňů a pak ať se děje co se děje, výše nepůjde. Když kouknu do specifikací je to max. přípustná hodnota a disk si ji udržuje.

U CPU a grafiky jsem ok s tím že se teploty při stress testu drží pod maximálními přípustnými hodnotami, vím že mám trošku rezervu a to při naprosto nerealistické zátěži počítače. V reálním provozu teplota nikdy tak vysoko nevyleze a mám tak ještě větší rezervu.


A pro experty co tady psali že jim ventilátory v počítači řvou, od toho slouží regulace a hlavně u vodníků je to znát. Různé AiO i v silent modu točí skoro dvojnásobek otáček než by stačilo :­)

Jinak ventilátory budou rampit a klesat s rychle se měnícími teplotami komponent protože běžný vzduch nemá podle čeho jiného řídit otáčky. Je nutné nastavit delší prodlevy pro vyhodnocení pohybu, biosy často umí jen 1s, některý SW zvládne i delší časový úsek, klidně 15­-30s podle pasivu chladiče. Ono tomu pasivu totiž trvá než se prohřeje, fučet naplno po 1s zátěže nedává žádný smysl protože chladič je pořád studený.

Na to je lepší voda, díky vysoké tepelné kapacitě okruhu trvá klidně 5­-10 minut než se teplota vody v okruhu vyrazněji ohřeje a je třeba začít fokat do radiátorů víc, díky tomu to snadno vykryje i několikatiminutovou zátěž bez nutnosti zvedat otáčky, ono by to ani nemělo žádný smysl.

A léto nebo zima, ono je to fakticky jedno. Teploty komponent budou podobné. Jestli 22 tak při 30 nebudou teploty komponent o 8 stupňů vyšší. Navíc v zimě topíme a v létě klimatizujeme, takže ve finále jsou vnitřní teploty tak nějak celoročně stejné.

Riva TNT měla tranzistory o velikosti 350 nm , dnešní tranzistory jsou o velikosti 7­-14 nm... Je jasné, že na menší ploše dochází k větší aktivitě a tedy i nutnosti lépe odvádět teplo. Menší tranzistory budou mít větší náchylnost k poškození vysokými teplotami už jen proto, že je dané teplotě vystavena mnohem menší část materiálu, která se blíží atomárním úrovním ­(Vzdálenosti atomů v pevných látkách jsou přibližně čtvrtina až pětina nanometru.­)...

K poškození? Ale no tak, to poslední co umře na teplotu bude čip z křemíku. Ten se konec konců používá v elektronice desetiletí a mnohé zařízení v těžkých podmínkách pracují také desítky let, v extrémních teplotách... a světe div se fungují.

Ano, k poškození. Jak jsem psal. Musíte brát ohled na technologii. Nemůžete porovnávat výkonové tranzistory s procesory. Nemůžete porovnávat staré ­"386­" proti novým ZEN3 či Comet Lake. Samotný křemík je relativně odolný, ale procesor obsahuje i jiné prvky, především kovy, a tyto jsou už náchylnější...
Z uvedených důvodů všichni výrobci v nových procesorech měří vnitřní teplotu a mají ochranné mechanismy pokud ta přesáhne určitý stupeň. Jedním z mechanismů je to, že daný procesor po určitou chvíli nepracuje, čímž se sníží výkon do doby než procesor ochladne pod určitý stupeň.. Kdyby možnost poškození teplem nebyl problém, proč by výrobci něco takového dělali a snižovali svou konkurenceschopnost?

Samozřejmě že jsou naprosto normální. Kdyby nebyly tak to výrobci nedělají. V desktopu ale takové teploty často procesory nedosahují, kdežto v laptopech jdou jejich výrobci na hranu a tlačí max. výkon tak aby se udrželi na teplotních limitech. Dělá to tak každý. A každý na to poskytuje záruku. Kdyby to znamenalo úmrtnost těch strojů na základě vysoké teploty, tak by museli dávat lidem nový HW. To určitě není dobrý business plán, rozdávat na vlastní náklady nový HW, že. Tak proč se toho výrobci nebojí?

pokud to jde vypnout v ai suite, jde to vypnout i v biosu ... njn těžké BFU ...

Ne vždy jde vše vypnout v biosu i když to jde vypnout přes SW. Mám MSI Z370 gaming pro carbon, což není zrovna low end deska, ale třeba vypnout LED osvětlení v biosu nezvládnu, nenastavím ani režim svícení, nemůžu vypnout diagnostické a notifikační LED ­(například režim PCIex16 portu, použití XMP profilu­)... Přes Mystic light to můžu nastavit a pak ho odinstalovat a deska si to pamatuje, ale bez Mystic Light to prostě nemám šanci povypínat či nastavit dle potřeby.

Takže si dokážu představit že to chování co kolega popisuje v biosu nutně nemusí být možné vypnout. Já měl třeba k custom vodníkovi Corsair Commander Link pro řízení ventilátorů a ten SW k tomu neumožnil například nastavit ventilátorům méně než 15% PWM, přitom přes jiný SW ve kterém se dal uchodit je uměl kompletně vypnout.

Vetrak musi tocit, ked je vela odpadneho tepla, nie ked je vysoka konstantna teplota. 65W urcite nezatazi chladic tak, ako 150W CPU ­(obe beziace na maximum a udrzujuce lubovolnu konstantnu teplotu­).

Bohužel automatická PWM regulace základních desek pracuje čistě s teplotou. Ne webu se množí tisíce nespokojených majitelů Ryzenů 3, protože stačí třeba spustit internetový prohlížeč a teploty cpu vyskočí během vteřiny klidně o 30­-40 stupňů, což vede k velkým skokům v otáčkách ventilátorů a tedy hlučnosti. To je taky důvod proč lidi tolik řeší vysoké teploty těchto CPU.
Řešením je udělat si vlastní křivku otáček ventilátorů. Myslím, že to bude i otázkou dalších updatů BIOSů, že tento problém pořeší.

30­-40 za vteřinu, to je asi něco špatně na trase křemík ­- chladič.

Nic moc špatně není, je to teplota uvnitř čipu

Takže na chipu je třeba 80 a na spreaderu 40 a vše je v pořádku?

Ne na chipu, ale uvnitř chipu. Je taky možné, že AMD změnilo umístění snímače a trochu tím změnili způsob snímaní teploty. V každém případě dle AMD je vše v pořádku, když teploty mají tak náhlé a velké výkyvy.

Ano je to normální že jádra jsou o desítky stupňů výše než nějaký tepelný rozvaděč. Stačí pustit náročnější proces a opravdu teploty jader skočí okamžitě o desítky stupňů, je to normální chování, taktéž že ty teploty se pořád mění na základě toho jak se mění zátěž jednotlivých jader, takže peek může být třeba 90 ale průměr 80, jak se začne ohřívat i ten rozvaděč a okolí, tak pomalu bude stoupat i teplota jader.

Osobně řeším pouze teploty jader, na teplotu rozvaděče peču, nezajímá mě, obvykle je dost pod limitem i když jádra jdou na TjMax. Nicméně chladí se typicky podle teploty rozvaděče. Já mám nastavenou ­"idle­" křivku a ta zůstává až do 70°C na rozvaděči ­(pro Intel, max je 85­), což znamená že pokryju krátkodobé požadavky jako spouštění programu, načítání stránky apod. zároveň to pokrývá i hraní her, protože CPU typicky drží mid 60 v průměru a jen při delší konstantní zátěži se ventilátory pohnou trošku nahoru, samozřejmě v biosu nastavuji nejdelší prodlevu mezi kroky navyšování­/snižování otáček, kdy nějaký pár ms dlouhý teplotní peak s ventilátory nehne

To je snad teplota v jádru procesoru. Teplota okolí procesoru je odvislá od elektrického příkonu CPU, a nikoliv od dosažené teploty v jádře. Ta ohrožuje leda tak samotný čip.

Ano okolí se ohřeje. Výrobce toho okolí, počítám základní desku, má k dispozici specifikace procesorů, které do té desky půjdou, takže ví jak má desku připravit aby problém nebyl. Když bude, je tu záruka, ale výrobce desek záměrně chybu neudělá a nebude lidem měnit ­"spálené­" desky za nové, to by prodělal i bačkory.

Proč vůbec lidi ty teploty zajímají. Víš kolik hřeje třeba lednice, TV, mikrovlnka, pračka, rádio v autě, nebo třeba motor v autě? Olej má běžně 90 stupňů a nikdo se nepodivuje, naopak chce aby tak vysoko byl, teče to plastovými trubkami, nemohou se třeba teplem ­"roztavit­"?

Nemá smysl řešit neexistující problémy :)

Když si přečtete článek, tak se tam tvrdí, že trvale :­) Btw, kdysi třeba měly grafické karty TNT běžnou provozní teplotu 130c a nikdo nebrblal.

"intel fans­": dokud se neroztaví xDDD

No já peču RX 5700XT běžně na 90°C a junction temp i 108°C a podle AMD je to taky v rámci specifikací...

Podle Arrheniova zakona

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Arrhenius_equation

je rychlost chemickych reakci zhruba 2x rychlejsi kazdych 10 stupnu Celsia. Napr. u tekutych dielektrik elektrolytickych kondenzatoru s spatne obslehnutym dielektrikem co vyrabeli v Cine si to poznal snad kazdy kdo mel dlouho motherboard v PC.

U pevnych dielektrik a s tou nanometrazi co vyrabeji dnesni procesory bych se bal elektromigrace

https:­/­/en.wikipedia.org­/wiki­/Electromigration

Rychlost procesu muze byt podobna, A ohrivani samotne desky, na ktere je nekde nechlazeny NVMe disk je to same v blede modrem, u SSD jsou vysoke teploty nezadouci, zvysuji riziko uniku naboje z bunky. Tento efekt u dobre navrzeneho kontroleru je maskovan neustalym refreshem ­- obnovovanim bloku dat na pozadi. Ale teploty nad asi tak 60 stupnu Celsia asi nejsou uz moc zadouci.

I ty nase chladice na Raspberrycka jsou predimenzovane, aby to nezkracovalo zivotnost desky ale hlavne SD karty ktera v tom je zasunuta. A ta se treba pri zapisu ohriva ­- viditelne na termokamere.

https:­/­/www.coolipi.com­/CS­/Overclocking.html

Tady je videt hotspoty, ktere odpovidaji soucastkam ktere nemaji odvod tepla. Treba ten menic PMIC zde nemel teplotni mustek a koukejte co to dela.

Potopenim do tekuteho dusiku se ovsem da takovych problemu zbavit :­-P

https:­/­/www.youtube.com­/watch?v=RbzKM5XxlOA

Ještě že tam pracují jedni z nejlepších inženýru ve světe :­) Myslím že s tímto počítají...
U SSD nad 60 jsou asi nežádoucí, ale pod 40C též.

jasně, proto má třeba Samsung v datasheetu pracovní teploty 0­-70° ..

při skladování?

Minimálně to přežije záruku. A cokoli nad záruku nelze od spotřebního zboží očekávat, byť to neznanemá že to vydrží další desítky let.


Je normální že různé procesory a mikročipy v různých průmyslových strojích vydrží i desítky let. A to jsou stroje které běží 24­/7, pracují v náročné prostředí ­- prašnost, vlhkost, vysoké teploty okolí a to nemluvíme o směšných pokojových teplotách, ale třeba stroje na pouštích, stroje v hutích atp. tam mohou být teploty výrazně vyšší­)

Nikdo tam neběhá a neměří teploty čipů, a jako třešnička na dortu tak ani nikdo neběhá s tubou teplovodivé pasty a pořád něco nepřepastovává